Co se peněz týká, je samozřejmě vždycky lepší, když si jich vyděláme dost. Peníze, které si vyděláme, jsou jenom naše a můžeme s nimi tedy nakládat podle svého vlastního uvážení. Takže je podnikatelé mohou investovat do svých firem a žít za ně podle svých představ, tak, jak je to potřeba. Ale někdy se peněz dost nevydělá. A pak tedy ty vlastní chybí. A protože jsou peníze vždycky potřeba, musí se pak žít zkrátka za peníze cizí. Nebo nežít. A jak se dostat k takovým cizím penězům? Pochopitelně jediným možným způsobem, pokud se nechceme dostat do sporu se zákonem. Musíme si je od někoho půjčit.
Půjčené peníze nejsou tak dokonalé jako ty vlastní. Mají přece ten nedostatek, že je musí člověk jednoho dne vrátit. Musí se splácet a také obvykle hradit úroky a poplatky, kvůli čemuž jsou vypůjčené peníze nevýhodnější než ty vlastní.Ale i vypůjčené peníze přicházejí vhod. I ty mohou podnikatele zachraňovat od problémů. A když podnikatelé nemohou jinak, musí si někde nějakou půjčku zajistit. A tak kontaktují třeba banky. A často to dospěje jenom do stádia, kdy jsou odmítnuti, kdy jim v bance půjčit nechtějí. Třeba kvůli tomu, kolik si takoví žadatelé právě vydělávají a jak (ne)jsou solventní, třeba kvůli záznamům v registrech dlužníků a podobně.
A co dělají ti, kdo peníze potřebují, ale od banky je k dispozici nedostanou? Pochopitelně oslovují někoho jiného. A tím někým jiným je nebankovní společnost. A to je rozumný nápad, protože se na rozdíl od bankovních půjček získávají nebankovní hypotéky snadno. Kdo za ně může ručit nemovitostí, ten je dostane, i když má jenom minimální schopnost splácet. Protože se to obejde u nebankovní hypotéky bez registru dlužníků a náročného dokládání toho, jak člověk hodlá a zvládne splácet. Dá se tu nemovitost do zástavy, čímž je splacení zaručené, a pak už si přijde ten, kdo peníze potřebuje, na své.