Muži

Muži by zkrátka měli být muži

Říká se, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše. Toto úsloví není dlouhé, ovšem i tak v sobě těch pár slov zahrnuje obšírné poselství o rozdílech mezi muži a ženami. Ženy v sobě nesou geneticky zakódované pudy pravěkých sběraček, ochránkyň rodinného ohně, něžných pečovatelek a zejména matek. Muži byli zase odjakživa lovci… ti, kteří vybudovali pro své ženy a rodiny domovy, ochraňovali je a zajišťovali bezpečí. Symbolem mužství byla síla, mohutnost, úderný hlas a široká ramena, která zahnala nepřítele a dokázala ulovit k obědu kance. Když se však rozhlídneme po lidské společnosti dnes, jakoby se ti lovci a ochranitelé pomalu vytráceli…

Muž svaly

Čas a vývoj nelze zastavit. Je jasné, že dnešní muži se musí, stejně jako ženy, určitým způsobem přizpůsobovat současnému světu. Módní trendy jsou jiné než před 100 lety, požadavky žen na muže ohledně například úpravy vlasů či vousů také. Ovšem přesto si myslím, že správný muž by měl vypadat jako muž. Za mě ideálně se strništěm nebo vousy, mohutnými rameny a pevnou rukou, kterou dokáže v případě potřeby rázně praštit do stolu. Zkrátka z muže by měla vyzařovat energie, která dodá ženě pocit bezpečí a jistoty. Bohužel však v dnešní době vídáme čím dál častěji mezi námi muže, kteří působí na můj vkus až zženštile. Vzhledem i chováním. Upnuté, poloroztrhané kalhoty, které jen podtrhnou nožičky jak špejličky, náušnice nejen na uších, obarevené vlasy různé délky, v obličeji ani chloupek, nedejbože i nějak barevně upravené nehty na rukou? Ne, to prostě nejsou muži. Ne muži s velkým „M“. S takovými by si nejedna žena připadala jako princezna Droběna tančící s princem v naší oblíbené vánoční pohádce. O takové „muže“ by se žena nemohla opřít ani pomyslně, natož opravdu, když by potřebovala skutečnou fyzickou oporu. A pokud ještě do 40 let žijí v tzv. „mama hotelu“? Tak kde to jsme a kam jdeme…?

Muž a žena

Kluci, šup zpátky na vojnu!

Je pravdou, že do jisté míry za současně se rozmáhající zženštilý vzhled dnešní muži nemůžou. Bohužel jsou obětmi současného světa, kdy se do vod, a tedy například i ovoce a zeleniny, vyplavují ve velkém ženské hormony – například z hormonální antikoncepce. Obecně lze navíc říci, že dnešní společnost v oblasti výchovy dětí je poměrně feminizovaná – v mateřských školách učí spíše ženy, v základních školách také. Volnočasové kroužky také vedou především ženy, děti tráví čas obecně spíše s matkami. Zkrátka…mužský vzor je ve společnosti předáván poměrně zřídka. A do velké míry za současnou zženštilostí dnešních mužů stojí zrušení branné povinnosti – prostě vojny. Pochopitelně nikdo nechce válku a boje, to je samozřejmé! Ovšem vojna měla ve výchově a vývoji mužů své nezastupitelné místo a podle mě to tak bylo naprosto v pořádku. Neříkám, aby mladí kluci chodili na vojnu na 7 let jako kdysi, ale ony 2 roky povinné vojny byly jen ku prospěchu. Z chlapců se stali chlapi, kteří si dokázali prakticky v životě poradit, přestali být „mamánci“, neřešili malichernosti, dokázali zatlouct hřebík nebo opravit auto… prostě zmužněli. Stali se z nich muži s velkým „M“. A že na vojnu naši dnešní tátové a dědové rádi vzpomínají netřeba dodávat. Stačí si s nimi někdy večer sednout k táboráku a uslyšíte historky plné smíchu i patřičné nostalgie.

Zkrátka, muži by i přes všechny okolnosti měli zůstat muži! Takovými, kteří ženám dodají potřebnou oporu, bezpečí a zázemí a o které pak ženy tak láskyplně, venušansky, pečují.