Astronomie je jednou z nejzajímavějších vědních disciplín. I přes to, na jaké úrovni se nachází možnosti, jak zkoumat a co již víme, nabízí neustále nové objevy. Tyto ale nejsou příliš veřejně známé, možná proto, že se jedná o složitě uchopitelné skutečnosti, nebo proto, že máme dojem, že se nás natolik vzdálené skutečnosti netýkají.
Do kompetence astronomů spadá také například odhad stáří vesmíru nebo objevování nových galaxií. Podle nových studií vznikl vesmír před 13,8 miliardami let. To, jak tehdy vypadal, je předmětem pouhých dohadů. Vědci různých univerzit všude po světě se snaží objevit nové galaxie, které by jim napověděli, za jakých okolností a jakým způsobem dochází k jejich vzniku. Mnohé objevy jsou založené na detekci daných částic jako jsou například fotony a jejich vlnění. Podle změny vlnění se dá bezpečně rozpoznat, jakým způsobem se daná galaxie pohybuje. Právě na tomto základě bylo popsáno už v roce 1924 rozpínání vesmíru.
Dnešní dalekohledy se mnohonásobně propracovanější a přesnější než v roce 1924, tak například na Havaji jsou dnes dva nejmodernější a největší dalekohledy, které jsou schopné zachytit plamen svíčky na Měsíci. Díky nim tak mohla být nalezena nejvzdálenější galaxie od naší planety. Vědci ji nazvali GN-z11 a postupně přišli také na to, že se navíc jedná o galaxii nejstarší. Tato galaxie je od nás vzdálená 134 neillionů kilometrů (číslo 134 a za ním 30 nul), a proto nebylo vůbec jednoduché ji zachytit. Při procesu asistovali také vědci, kteří objev překontrolovali pomocí přístroje MOSFIRE, ten umí zachytit emisní čáry z GN-z11 (právě jedno ze speciálních vlnění, jak bylo popsáno výše). Na základě pozorování této nové galaxie by vědci mohli zjistit, jakým způsobem se vyvíjel vesmír ve svých prvních počátcích. Vedle toho spoléhají také na sestrojení nových a lepších dalekohledů.